Mezinárodní den elektroodpadu od roku 2018 každoročně vyhlašuje Mezinárodní sdružení kolektivních systémů pro sběr a recyklaci elektronického a elektrického odpadu WEEE Forum. Vysloužilá elektrozařízení a baterie jsou totiž cenný zdroj materiálů. Avšak jen v případě, že se dostanou k řádné recyklaci. K té se v České republice dostane zhruba 60 procent elektroodpadu.

Zbylých 40 procent končí v popelnicích na komunální odpad, na skládkách či ve spalovnách. V takovém má nevytříděný elektroodpad negativní dopady na životní prostředí i lidské zdraví a jako společnost přicházíme o cenné materiály.

Kolik elektroodpadu se v Česku vytřídí?

Obecně se dá říci, že se Česko v úrovni sběru elektroodpadu zlepšuje. Zatímco v roce 2011 odevzdali Češi 55 tisíc tun vysloužilých elektrozařízení a k recyklaci se tak dostalo 30 procent elektroodpadu. V roce 2021 už to bylo 133 tisíc tun, což dělalo 58 procent.

Podíváme-li se blíže na baterie, každý rok je jich předáno k recyklaci více než 21 tisíc tun. Zhruba 10 procent jsou baterie, které se dennodenně využívají v domácnostech, více než tři čtvrtiny pak představují automobilové baterie.

Podle Davida Chytila, člena představenstva REMA Systém, Češi již obecně vědí, kam s velkými spotřebiči, když doslouží. S osvětou podle něj pomohli třeba prodejci, kteří aktivně nabízejí služby odvozu starého elektra za nové.

„Problém však vnímáme u drobnějších elektrozařízení, například u hraček nebo malých domácích spotřebičů, které vlezou do klasické popelnice na směsný odpad. Drobných elektrických pomocníků přibývá a mnozí si bohužel neuvědomují, že i malá mluvící hračka by si zasloužila recyklaci. Pro další skupinu lidí, je pak bohužel pohodlné netřídit. Třeba proto, že mají sběrné místo dál než barevné kontejnery,“ přiblížil chování spotřebitelů David Chytil.

Proč je důležité elektroodpad odevzdávat?

1. Ochrana životního prostředí

Elektroodpad obsahuje látky, jako jsou těžké kovy (olovo, kadmium a další) a chemické sloučeniny, které mohou znečistit půdu a vodu. „Pokud jsou například baterie a akumulátory vyhozeny do směsného komunálního odpadu, může dojít k jejich zkratování nebo mechanickému poškození, což je příčinou vzniku nebezpečných situací, jako jsou požáry nebo úniky nebezpečných látek,“ popsal důsledky Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery.

2. Ochrana zdraví

Správná recyklace zajišťuje, že škodlivé látky neproniknou do našeho životního prostředí, čímž by mohly mít negativní dopad na lidské zdraví.

Jedno z největších rizik představují například ty nejmenší, knoflíkové baterie, které obsahují kadmium (Cd). „Jde o těžký kov známý svým toxickým účinkem na životní prostředí a lidské zdraví. Kadmium bylo klasifikováno jako pravděpodobný karcinogen způsobující rakovinu. Při vdechnutí či požití může kadmium způsobit vážné zdravotní problémy, jako je poškození plic, ledvin a kostí. Navíc se v organismech hromadí a v tkáních a orgánech zůstává dlouhodobě,“ uvedl Tomáš Pešek z REMA Battery. Jak dodal, pokud tento těžký kov znečistí vodu či půdu, může být přenesen do potravinového řetězce a koncentrován v rostlinných produktech, jako jsou zelenina a obiloviny. To poté představuje riziko pro spotřebitele.

3. Suroviny pro nové výrobky

Mnoho materiálů obsažených v elektroodpadu je znovu použito pro výrobu nových výrobků. Recyklace elektroodpadu tak snižuje potřebu těžby nových surovin.

Názorně to jde aktuálně vidět například na bateriích pro elektrokoloběžky a elektrokola. „Elektromotory lehkých dopravních prostředků jsou poháněny lithiovými bateriemi. Ačkoliv recyklace lithiových baterií je nákladná, tak je stále výhodnější než nákup nového lithia. Proto jsou tyto baterie žádaným zdrojem materiálu pro výrobu nových baterií,“ vysvětlil situaci na trhu Tomáš Pešek.

Co se děje s odevzdanými elektrospotřebiči?

„Po odložení na sběrné místo následuje logistický proces do třídících center, ve kterých jsou spotřebiče roztříděny na požadované skupiny, které následně zpracovává zpracovatel elektroodpadu. Komodity od zpracovatelů pak nacházejí využití ve sklárnách, hutích a v dalších místech,“ popsal David Chytil z REMA Systém s tím, že zpracovatelských kapacit je v České republice dlouhodobě dostatek.

Jak předcházet vzniku elektroodpadu?

• Zamýšlet se nad nutností nákupu, zdali na každou aktivitu je skutečně nutný elektrospotřebič.
• Zaměřit se při nákupu nového elektra na kvalitu a nejít jen po nejlevnějším produktu.
• Využívat opravárny, bazary, reuse centra a půjčovny (takzvaný sharing).

A pokud již elektrozařízení opravdu dosloužilo? Mezinárodní den elektroodpadu připomíná, že si zaslouží druhou šanci. Té se mu dostane odevzdáním k recyklaci – do sběrného dvora, do kontejneru na elektro, do krabice na baterie či drobné elektro či do prodejny elektra při nákupu nového produktu. Tímto krokem může každý aktivně přispět k ochraně životního prostředí i vlastního zdraví.

Foto: www.istockphoto.com