Data uvedla nezisková evropská asociace The WEEE Forum, která sdružuje kolektivní systémy pro zpětný odběr elektrozařízení. Podle její nedávné zprávy elektronické hračky často končí v nesprávných popelnicích. Lidé je totiž často vyhazují do komunálního odpadu nebo do plastu. Jde tak o nejvýraznějšího zástupce takzvaného neviditelného elektroodpadu.

„Ročně se od každého obyvatele v Česku nedostanou k recyklaci přibližně 3 kilogramy drobných elektrozařízení. I jedna špatně vytřízená elektronická hračka může způsobit velkou škodu. Během nakládání s odpady totiž může elektrozařízení na třídicí lince v krajním případě i explodovat či zahořet,“ varuje David Chytil z REMA Systém, která se zabývá sběrem a recyklací elektroodpadu.

Jak dodává, správnou recyklací lze z elektrozařízení znovu využít cenné suroviny, jako jsou například vzácné kovy.

Jak poznat elektronickou hračku?

Zjednodušeně řečeno: hraje, mluví nebo třeba zpívá. Zkrátka má v sobě jakékoli elektronické prvky. Často je to taková, do které vkládáte baterie, kterou dobíjíte, ale i ta, jejíž baterie je skrytá a vytáhnout ani dobít nejde.

Elektronická hračka je například:

• Mluvicí panenka.
• Plyšák na tužkové baterie, který zpívá.
• Plyšák, který po stisknutí mluví, i když do něj žádné baterie nevkládáte.
• Dětská leporela, do kterých se vkládají malé knoflíkové baterie a která vydávají zvuky.
• Elektronická mluvící interaktivní tužka ke knížkám.
• Plastový lego vláček na baterie, který jezdí a hraje.
• Autíčko nebo robot na dálkové ovládání, včetně ovladače.
• Dřevěná hračka s žárovkou.
• Dřevěná pokladna, která funguje jako kalkulačka.
• Elektronické klávesy.
• Mikrofon (bezdrátový i zapojitelný do kláves, rádia apod.).
• Dětské vysílačky (na baterky i dobíjecí).
• Mikroskop s žárovkou.
• Hry do ruky jako gameboy či tamagotchi.
• Hrající či svítící kolotoč nad postýlku.

Ačkoli je tedy hračka třeba i z 95 procent tvořena z plastu, ze dřeva či tkaniny, tak pokud obsahuje sebemenší elektronický prvek, pak patří mezi elektroodpad. Stejně jako televize, mobil či jiné elektronické zařízení.

Elektroodpadem jsou zároveň i veškeré kabely a nabíječky, které jsou součástí hraček. I ty totiž obsahují cenné materiály, které by v běžné popelnici končit neměly a které lze správnou recyklací znovu využít.

Před vyhozením hračky je ještě potřeba pamatovat na jednu věc. Vždy byste z ní měli vytáhnout tužkové či knoflíkové baterie, které mají být recyklovány zvlášť.

Které hračky mezi elektroodpad nepatří?

Jednoduše ty, které v sobě elektronický prvek nemají.

• Plastové hračky, jako lego a další podobné stavebnice, patří do plastu.
• Kovové, jako Merkur a podobně, patří mezi kovy.
• Papírové, například leporela a různé sešity, patří do papíru.
• Hračky z gumy, PVC, silikonu nebo směsi materiálů mají své místo ve směsném odpadu.
• Nečistot zbavené plyšáky lze vhodit do kontejnerů na textil.
• Dřevěné hračky, které již nelze nijak využít, je nejlepší odvézt do sběrného dvora.

Proč tak málo třídíme?

Hračky bývají vyrobené z mnoha různých materiálů. Některé jsou z plastu, jiné ze dřeva, papíru, další z textilu, a často jsou z kombinace několika materiálů. Když je do nich ještě k tomu vložen i elektronický prvek, tak to lidi mate. Rozhodnout se, kam s hračkou, tak může být pro mnohé uživatele složité.

Svůj podíl na tom má také vzestup výroby a používání elektronických hraček. Ty jsou často levné a nekvalitní, což má za následek to, že je lidé nemají snahu opravovat. „Právě ke zjednodušení oprav elektroniky by měla přispět nová evropská legislativa,“ říká David Chytil, podle něhož je v tomto případě důležitá také včasná edukace.

Zdroj: REMA Systém
Foto: istockphoto.cz